Odklony v trestním řízení

Spáchali jste trestný čin a je zjevné, že orgány činné v trestním řízení proti vám mají dostatek důkazů, celá věc by s největší pravděpodobností skončila odsuzujícím rozsudkem a vy jste se rozhodli k celé záležitosti postavit tzv. "čelem"? V takovém případě trestní řád upravuje určité procesní instituty, které mohou urychlit a zjednodušit trestní řízení, myslí na případné nároky poškozených, a dokonce se díky nim můžete vyhnout zápisu do rejstříku trestů. Jedná se o odklony v trestním řízení, které jsou alternativou standardního projednání věci v hlavním líčení. Rozhodnutí o odklonech je vázáno na splnění několika specifických podmínek, zejména je třeba zdůraznit kritérium závažnosti spáchaného trestného činu, postoje pachatele a náhrady škody poškozeným.

Mezi odklony patří:

· Podmíněné zastavení trestního stíhání

Jedná se v praxi o nejčastěji využívanou formu odklonu, zejména potom v oblasti dopravních nehod. Podmíněné zastavení trestního stíhání upravuje ust. § 307 a násl. tr. řádu. Trestní stíhání lze podmíněně zastavit jen v řízení o přečinech, tzn. v řízení o nedbalostních trestných činech a úmyslných trestných činech, na které zákon stanoví hranici trestní sazby nepřevyšující pět let. Dále je nutné, aby byly kumulativně splněny tyto podmínky:

• obviněný se ke spáchání trestného činu dozná a se takovým způsobem vyřízení věci souhlasí,
• pokud obviněný trestným činem způsobil škodu, tuto škodu nahradí či uzavře dohodu o způsobu náhrady škody s poškozeným, případně učiní jiná potřebná opatření k náhradě škody,
• obviněný vydá bezdůvodné obohacení, které trestným činem získal,
• vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze takové rozhodnutí považovat za dostačující.

Jsou-li splněny shora uvedené podmínky, rozhoduje o podmíněném zastavení trestního stíhání soudu, či v přípravném řízení státní zástupce. Současně je třeba v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uvést dobu, po kterou se trestní stíhání podmíněně zastavuje, přičemž zkušební doba činí od šesti měsíců do dvou, resp. do pěti let. Podle ust. § 307 odst. 2 dále platí, že je-li to odůvodněno povahou a závažností spáchaného přečinu, okolnostmi jeho spáchání anebo poměry obviněného, lze navíc žádat po obviněném, aby se zavázal, že se během zkušební doby zdrží určité činnosti, v souvislosti s níž se dopustil přečinu (typicky zdržení se řízení motorových vozidel u dopravních nehod, ohrožení pod vlivem návykové látky), nebo že složí na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti. Pokud je rozhodováno podle ust. § 307 odst. 2 tr. řádu, může zkušební doba trvat až pět let.

Nutno také zmínit, že proti usnesení o zastavení trestního stíhání může podat stížnost nejen obviněný, ale také poškozený, přičemž poškození této možnosti poměrně často využívají. Zpravidla se tak děje z důvodu, že nejsou spokojeni s tímto způsobem vyřízení věci, který umožňuje z jejich úhlu pohledu vyváznout pachateli trestného činu poměrně "lacino". Stížnost má odkladný účinek a je-li o podmíněném zastavení trestního stíhání rozhodováno soudem, přísluší právo stížnosti i státnímu zástupci.

Zbývá dodat, že pokud po zkušební dobu obviněný vede obviněný život, nahradí škodu, vydá bezdůvodné obohacení a vyhoví-li dalším uloženým omezením, rozhodne soud případně státní zástupce o tom, že se obviněný osvědčil. V opačném případě je rozhodnuto o tom, že se neosvědčil a že se v trestním stíhání pokračuje.

· Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání

Tento odklon upravený v ust. § 179g a násl. tr. řádu záměrně uvádím jako druhý v pořadí, neboť se co do podmínek podobá podmíněnému zastavení trestního stíhání, kterému se věnuji výše. Rozdíl je v tom, že se tento způsob odklonu uplatní u věcí, o kterých se vede tzv. zkrácené přípravné řízení. V tomto případě se jedná o řízení pro trestné činy s horní sazbou do pěti let, při nichž byl podezřelý buď přistižen při činu anebo u nichž lze očekávat postavení před soud do 14 dnů od sdělení podezření. Průběh zkráceného přípravného řízení má velmi rychlý spád, dokazování se vede velmi zjednodušeně a následuje vyhotovení tzv. návrhu na potrestání státním zástupcem, což je zjednodušeně řečeno obdoba obžaloby. Podání návrhu na potrestání se podezřelý může vyhnout, pokud splní podmínky, které jsou nastaveny podobně jako v případě podmíněného zastavení trestního stíhání.

· Narovnání

Narovnání je upraveno v ust. § 309 a násl. tr. řádu a jedná se o něco méně využívaný procesní institut, který se neobejde bez kooperace s poškozeným. Lze rovněž využít pouze u přečinů, tedy u všech nedbalostních a u úmyslných trestných činů s horní sazbou do pěti let.

Další nutné podmínky jsou:

• souhlas obviněného i poškozeného,
• prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,
• obviněný nahradí poškozeného způsobenou škodu případně podnikne potřebné úkony k její náhradě, popřípadě jiným způsobem odčiní újmu způsobenou trestným činem,
• obviněný vydá bezdůvodné obohacení získané trestným činem či učiní jiná vhodná opatření k jeho vydání,
• obviněný složí na účet soudu nebi v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti a takové plnění není zjevně nepřiměřené závažnosti přečinu,
• vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl přečinem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům lze považovat takový způsob vyřízení věci za dostačující.

Je tedy zjevné, že primárním účelem tohoto typu odklonu je, aby pachatel odčinil všechny škodlivé následky vzniklé na straně poškozeného v důsledku spáchaného trestného činu. Nutnou podmínkou oproti podmíněnému zastavení trestního stíhání je složení peněžité částky určené na pomoc obětem trestného činnosti. Vedle způsobené škody je tak třeba vynaložit další peněžní prostředky, což pro nemajetné obviněné bývá zpravidla problém. Nadto bývá problematické určit výši také částky, neboť zákon hovoří pouze obecně o tom, že by neměla být zjevně nepřiměřená závažnosti přečinu.

· Trestní příkaz

Jedná se o rozhodnutí vydané ve zkráceném písemném řízení samosoudcem bez provedení dokazování a další součinnosti stran. Slouží k urychlení projednání těch věcí, které nejsou skutkově a právně složité a využívá se tehdy, kdy účelu trestního řízení může být dosaženo i bez projednání věci v hlavním líčení. Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému. Bude-li vaše věc vyřízena tímto způsobem a bude-li vám doručen trestní příkaz, můžete se bránit podáním tzv. odporu v zákonné osmidenní lhůtě. V takovém případě se trestní příkaz ruší a ve věci se nařídí hlavní líčení. Zpětvzetí odporu proti trestnímu příkazu není možné.

· Odstoupení od trestního příkazu

Tento typ odklonu je využíván v řízeních ve věcech mládeže a je upraven v zákonu o soudnictví ve věcech mládeže.

· Dohoda o vině a trestu

Jedná se o institut, který v praxi v poslední době nabývá na významu, proto mu věnujeme v dohledné době samostatný příspěvek.