Whistleblowing – ochrana oznamovatelů
Blíží se 15.prosinec 2023, který pro řadu povinných subjektů, tedy i zaměstnavatelů zaměstnávajících 50 až 249 zaměstnanců, znamená poslední den ke splnění povinností k zavedení vnitřního oznamovacího systému s náležitostmi odpovídajícími požadavkům zákona 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů. U zaměstnavatelů zaměstnávajících 250 a více zaměstnanců musí být tato povinnost již splněna, lhůta k zavedení vnitřního oznamovacího systému uplynula již 1.srpna 2023.
Přeneseně lze pojem whistleblower přeložit jako "někdo, kdo píská na píšťalku". Jde tedy o situaci, kdy takový oznamovatel upozorňuje na neetické či protiprávní jednání, k němuž dochází na pracovišti a oznamovatel se o něm dověděl zejm. ale nejen v rámci svého pracovněprávního vztahu.
Cílem právní úpravy je jednak usnadnění postupu oznamovatelů a dále též ochrana těchto osob proti odvetným opatřením, která by proti nim mohla ze strany zaměstnavatelů směřovat jako důsledek jejich oznámení. Nasnadě je, že takovým odvetným opatřením by mohlo být ukončení pracovního poměru, ale mohlo by se jednat např. o mzdové dopady nebo zásahy do osobnostních práv oznamovatelů. Na druhé straně ochrany se oznamovatelům dostává jen v rámci postupů popsaných v zákoně 171/2023 Sb. a netýká se postupů oznamovatelů, pokud by např. své podezření medializovali, aniž by předtím, než se to stane, využili vnitřního oznamovacího systému.
A jaké jsou tedy povinnosti zaměstnavatelů jako povinných subjektů v rámci zavedení vnitřního oznamovacího systému podle zákona 171/2023 Sb.?
Pojednává o tom zejména ustanovení § 9 citovaného zákona a stanoví, že zaměstnavatelé (jako tzv. povinné osoby)
1/ jsou povinni určit příslušnou osobu k výkonu činností popsaných v § 11, kterými jsou:
- přijímání a posuzování důvodnosti oznámení podaných prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému
- předkládání nápravných opatření
- plnění pokynů zaměstnavatele
- nestrannost při výkonu činnosti odpovědné osoby
- zachování mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se příslušná osoba při výkonu činnosti dověděla.
2/ jsou povinni umožnit oznamovatelům podat oznámení, a to cestou vnitřního oznamovacího systému, písemně, ústně popř. i osobně
3/ uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informací
- o způsobech oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému
- o příslušné osobě vč. čísla telefonu, adresy elektronické pošty a pro doručování
- zda zaměstnavatel vylučuje přijímání oznámení od osoby, který pro zaměstnavatele nevykonává práci či jinou obdobnou činnost
4/ poučí příslušnou osobu o právech a povinnostech vyplývajících ze zákona 171/2023 Sb.
5/ zajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba
6/ zajistí posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou
7/ zajistí vyrozumění oznamovatele o přijetí oznámení a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení
8/ zajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu návazné na podané oznámení.
Samotné vedení vnitřního oznamovacího systému vč. činnosti odpovědné osoby nemusí vykonávat přímo zaměstnavatel, ale může vedením pověřit jinou osobu.
Následky porušení povinností stanovených zákonem 171/2023 Sb. dopadají na zaměstnavatele do dvou úrovní. Jednak má oznamovatel právo na přiměřené zadostiučinění v případě uplatnění odvetného opatření, které by oznamovateli způsobilo nemajetkovou újmu. Druhou úrovní pro zaměstnavatele, jako povinnou osobu, jsou pak následky v podobě sankcí za přestupky s pokutou až do výše 1.000.000 Kč. Takovými přestupky jsou mimo jiné i odvetná opatření proti oznamovateli, nesplnění povinností k zavedení vnitřního oznamovacího systému, nezajištění příslušné osoby nebo nepřijetí vhodných opatření.
Řešíte tuto problematiku? Neváhejte nás kontaktovat.